Dnes si připomínáme „kulaté“ narozeniny předposledního vládnoucího českého krále Františka Josefa I. Většina našich médií k tomuto bezesporu významnému výročí zarytě mlčí. Vláda Františka Josefa I. byla pravděpodobně nejdelším panováním v historii – trvala 68 let a byla nepochybně výkonem hodným převážně hlubokého uznání.
Během tohoto dlouhého období se Podunajská monarchie přetvořila z absolutní na konstituční. V posledních desetiletích před Velkou válkou (1914-1918) byla respektovanou evropskou velmocí s velkou mírou občanských svobod, kvetoucím kulturním spolkovým životem, dynamicky se rozvíjejícím průmyslem, státem štědře podporovanou vědou a úctyhodným tempem se rozvíjející infrastrukturou. Šlo o 2. největší evropský stát (po evropské části Ruska), s téměř 50 miliony obyvatel a jeho hlavní město – Vídeň – bylo v r. 1914 čtvrtou (dle některých pramenů dokonce druhou) největší světovou metropolí. Nejprůmyslovější součástí říše byly země Koruny české, které se těšily vpravdě otcovské přízni, péči a lásce císaře a krále. Nelze samozřejmě pominout ani chyby, neúspěchy, vojenská, politická, ale ani osobní neštěstí, jež dlouhé panování Františka Josefa I. také provázely.
Čeští monarchisté samozřejmě, tak jako všichni Češi, Moravané a Slezané, hluboce litují toho, že se panovník nakonec nenechal korunovat na českého krále a rakousko-uherský dualismus roku 1867 považují za fatální chybu. V tomto roce byla ztracena příležitost (která však nebyla poslední) přetvořit impérium ve federaci. To nám však nemůže bránit v trpělivém úsilí prokázat převážně blahodárný vliv panování Františka Josefa I. na naše země. Císař a král štědře podporoval českou vědu, umění a školství. Nejkrásnější školní budovy, jež dodnes zdobí většinu našich měst a obcí, byly postaveny převážně v 90. letech 19. století nebo na začátku století 20. Na stavbu Národního divadla přispěl panovník částkou vskutku významnou, a to ze svých osobních fondů. A takových příkladů je bezpočet. Po rozbití monarchie byly pomníky a busty našeho krále s nadšením vpravdě revolučním odstraňovány, ulice, mosty a nábřeží nesoucí jeho jméno horlivě přejmenovávány, jeho památka systematicky vymazávána, jeho osobnost karikována.
Odvolávajíce se na výrok významného českého historika Jiřího Raka – „ je nejvyšší čas vrátit Habsbursko-Lotrinksou dynastii do české historie – bez idealizace, ale i bez démonizace“ – vyzýváme kulturní a odbornou veřejnost nejen k objektivní a nepředpojaté diskusi na toto téma, ale i ke konkrétním činům. Přestaňme se bát své historie a vysvoboďme ji z předsudků, klišé a deformací! Vraťme pomníky našeho krále na jejich místa!
Česko , Slovensko NAROD MA PRAVO SE BRANIT | KORUNA ČESKÁ |
2012 ©